Inulin byl objeven v roce 1804 německým vědcem Valentinem Rosem, který zjistil, že tato zvlášní látka, obsažená v kořeni Omanu (Inula Helenium) při vaření absorbuje tekutinu. Látka byla pojmenována inulin podle jeho latinského názvu, ale někdy byl také nazýván Helenín, alatin a meniantin.
Inulin patří mezi polysacharidy produkované mnoha rostlinami, jako zásobárna energie a bývá obvykle koncentrován v kořenech nebo oddencích. Většina rostlin, produkujíchích ve vyšší míře inulin, již obvykle neprodukuje další zásobní sacharidy jako jsou například škroby, proto bývají tyto rostliny vhodné i jako dietetický pokrm. Vysoký podíl inulínu je obsažen v kořenech čekanky, topinamburu, banánech, česneku, chřestu, artyčoku a mnoha dalších.
Inulin je rozpustný ve vodě a proto je osmoticky aktivní, což, mimo jiné pomáhá rostlinám vydržet chlad a sucho v zimním období.
Jedná se o nestravitelnou vlákninu, která přechází v nezměněné formě až do tlustého střeva. Studie na myších prokázaly zvýšenou odolnost proti působení karcinogenních faktorů a sníženou úmrtnost při nákaze Listerií. Výzkum pacientů s Crohnovou chorobou přinesl poznatky, že doporučený denní příjem inulinu významně snižuje aktivitu onemocnění a významně zvyšuje množství IL-10-pozitivních slizničních dendritických buněk. Při pokusech s kojenci s vysokým rizikem atopie, aplikace galakto-oligosacharidů a inulinu výrazně snížila výskyt atopické dermatitidy, což naznačuje, že inulin a galaktooligosacharidy podporují rozvoj přirozené imunity. [1]
Inulin podporuje růst a aktivity vybraných bakterií a brzdí růst a aktivitu některých patogenních bakterií, a tím zlepšuje zdraví střev. Pokusy In vitro prokázaly, že inulin selektivně stimuluje růst bifidobakterií a laktobacilů, které patří mezi prospěšné bakterie. Střevní mikroflory. Inulin patří k látkám, které snižují hladinu sérového cholesterolu a triglyceridů a je velmi vhodný pro osoby trpící špatným metablismem tuků, neboli vysokou hladinou cholesterolu v krvi. Snižuje zvláště VLDL .
Díky své schopnosti absorbovat tekutiny, je jeho zvýšný příjem vhodný , když pořebujeme rehydratovat organismus – například při nadměrném pocení, zvracení a nebo průjmech.
Pro svůj komplexní účinek je vhodný i pro kojeneckou výživu, gastrointestinální zdraví, prevenci rakoviny tlustého střeva, regulaci hladinu krevního cukru, podporu metabolismu tuků, snižování hmotnosti a posílení imunity. Pro prokazatelný efekt je třeba pravidelný zvýšený příjem inulinu nad 20g denně – což je obvyklá dávka v tradiční stravě . Pro zajímavost – strava prehistorického lovce obsahovala až 135 g látek typu inulínu.
Vzhledem k tomu, že Inulin se neštěpí enzymy, které jsou upraveny pro trávení škrobu, prochází trávicím systémem beze změn a je metabolizován až v tustém střevě za současné produce střevních plynů, což může u zvláště citlivých jedinců vést k nadýmání. Proto je vhodné zařadit inulin do stravy postupně a zvyššovat dávku tak, jak si bude organismus zvykat.
Inulin je fruktan a pro lidi s sníženou schopností absorbce ovocného cukru by se dávka měla omezit na méně než 0,5 g / porci.
Inulin je velmi snadno dostupný, protože je obsažen v mnoha rostlinách, jako je čekanka, topinambur, česnek a pórek, které jsou po staletí byli vnímány jako prostředky pro zdraví a vitalitu.
Zařaďte tedy do svého jídelníčku potraviny s vysokým obsahem inulinu jako jsou banány, topinambur, artyčok. Připravte si lahodný šálek cikorky (pražený a mletý kořen čekanky) nebo si uvařte bylinkový čaj s obsahem kořene pampelišky a čekanky, oddenku pýru, kořenem třapatky a kořenem omanu.
Koupit můžete také potraviny obohacené inulinem nebo samotný inulin a ten následně používat jako alternativní sladidlo pečující o Vaše střeva.
A samozřejmě nezapomínejte používat v kuchymi pravé koncentráty zdraví : cibuli a česnek.